Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

V čem jsou nevidomé matky horší?

Je starostlivou a milující matkou, dává do péče o své batole více energie, než většina jiných žen. Ale když jde po ulici, slýchá nadávky a pohoršení. Kamenují ji za to, že nevidí... Choulostivé téma! Jenže dokud o něm mlčíme nebo pouze opakujeme teorie z knih, nepohneme se z místa. Žijí tu s námi, svéprávní a připraveni splnit si maximum svých snů: NEVIDOMÍ.

Mateřství je pro všechny směsí lásky a obav.Lucie Paceltová

Jak se chovat k nevidomým? Jaký zaujmout postoj k jejich přání vychovávat samostatně vlastní děti? Není nad konkrétní příklady. Samozřejmě nebudu zabíhat do osobních údajů hlavní postavy příběhu, šlo by o hrubé porušení etiky a vzhledem k agresivitě některých čtenářů iDnesu o hyenismus. Podobný příběh se může odehrát kdekoli: v Praze, v Olomouci, v Plzni...

Seznámily jsme se náhodou, v čekárně dětské lékařky. Šla jsem s dcerou na kontrolu, a co nevidím, na lavičce sedí mezi maminkami i moje známá, skvělá canisterapeutka. Pozdravily jsme se a vyšlo najevo, že je zde v roli osobní asistentky nevidomé maminky, která jde také na kontrolu s miminkem. Byly jsme s onou mladou paní vzájemně představeny, a jelikož fronta do ordinace se táhla, povídaly jsme si všechny tři a naše dítka se zvědavě okukovala. Mezi lidmi s postižením a pracovníky kolem nich mám hodně známých díky mým zaměstnáním a aktivitám z minulosti. Tato témata mě velmi zajímají odborně i lidsky, proto jsem byla ráda, že je nevidomá paní otevřená a sděluje mi různé své zážitky a postřehy. Jelikož jsme zjistily, že od sebe nebydlíme až tak daleko, zeptala se paní, jestli bych s ní nešla někdy na společnou procházku - pokud se neděsím, že je slepá. Já na to, že jestli se neděsí, že mám velkého psa, nebude problém... A známost byla na světě.

Čas od času jsme se navštívily nebo šly na procházku a já vždy jen zírala! Nejen nad tím, co vše jsem slyšela, ale především nad tím, co jsem viděla. Dívka byla mladší než já. Narodila se prý zdravá, ale předčasně, a o zrak ji připravily tehdejší nemocniční inkubátory. Zvládla ale dobře vše, co obnáší městský život a vystudovala i střední školu. Pak se přestěhovala do města, kde to neznala, pracovala zde, našla si slušného a rovněž pracujícího přítele, vzali se a chtěli založit rodinu. Oba nevidomí. Hodně vše promýšleli a pátrali po tom, co a jak dělat. Během jejího těhotenství i nyní s již více než ročním dítětem zatím neudělali žádnou velkou chybu, nedošlo k žádné vážné nehodě či úrazu. Přesto trvale narážejí na (v lepším případě) nedůvěru, nahlašování úřadům a  prověřování, na ošklivé poznámky a nadávky. Kdo manžele pozná blíže, nešetří chválou, ale střety s cizími lidmi jim dávají zabrat takřka denně. Přitom když jsem paní pozorovala, byla nesmírně šikovná a opatrná. Běžnou péči jako přebalování, koupel, nošení dítěte v kapse na břiše, vaření a krmení zvládala s přehledem. A jak dítě rostlo, přidávala i jiné aktivity. V knihách značky, co je na obrázcích. Hry spíše s předměty a založené na hmatu či zvucích, venku i v bytě dokázala dobře popsat dítěti slovy, co se nyní kolem děje a proč. Měla i vyvinutější cit pro citoslovce vydávané miminkem, přesně věděla, co který vzdech znamená. Uši jako radar. A nezapomenu, jak bezchybně věšela prádlo, aby se s ním už nemusela žehlit. Přitom měla dítě přepnuté ve vaku na záda - to se skvěle bavilo podáváním kolíčků a chytáním šňůry. Běžná idylka.

Na této paní jsem zkrátka neshledala nic nepatřičného. Přesto jsme se vídaly málo, a to nejen kvůli nemocem či trochu větší vzdálenosti bydlišť. Mírný odstup byl z mé strany, a to z prostého důvodu: zjistila jsem, že jsme koníčky i stylem života odlišné. Měly jsme většinou i jiné názory na výživu a péči o děti, což je dnes běžný jev, zaručeně správných směrů v tomto "odvětví" je kopec. Ale zkrátka, když se sejdou dvě skalní nátury, které to neměly jednoduché a musely si svoji cestu proklestit trním, tak si obvykle buď sednou na první pohled, nebo to neladí nikdy. A já cítila, že je to to druhé. Nejvíc mi vadilo, jak málo chodila paní s dítětem ven. Někam dál minimálně, nejčastěji jen na pidizahrádečku mezi domy, ohrazenou po pár krocích zdí a ploty. Když dítě začalo chodit, překvapeně zjistila, že nebude možné držet je způsobně za ruku, že prostě vesele zdrhá, a teprve po delší době začala objednávat specielní vodítko, vyrobené pro její potřeby. Nevyhledávala místa s vyšším "podílem přírody" nebo dětská hřiště, zkrátka centra všeho, co děti rády pozorují a kde se chtějí stále aktivněji účastnit. Byla zkrátka orientovaná jinam a podle toho, co říkala, to tak nějak podobně měly i její kamarádky. Ano, dnes je v mnoha rodinách - a netýká se to zdaleka jen měst! - běžné, že aktivity na co nejčerstvějším vzduchu jsou minulostí z vyprávění, vzácným jevem. A mně je z toho mdlo. Neříkám, že trávím venku celý den a trajdám po výšinách horských, ale dělám v rámci možností co se dá, aby se dcerka ocitala venku nejlépe dvakrát denně. A pokud počasí jakž takž přeje, koná se několikrát za měsíc větší či menší výlet: na blízký kopec, za koníčkama a ovečkama, do lesa atd. Všech dětí, kterým rodiče neumožní pozorovat brouky, vrtat se v hlíně a osahávat sluncem vyhřáté šutry, je mi líto.

Tak jsem zkrátka činila stále větší komunikační pauzy, až nedávno jsem to nevydržela a řekla do mobilu kulantně, leč upřímně, jak její přístup vnímám. Nu, vyslechla jsem si co proto. Zraněná matka mi  vytmavila, že ji urážím jako ostatní, přitom nevím nic o krásných pokrocích jejího dítěte ani o tom, jak to má těžké. Že jsem si nikdy neudělala se zavřenýma očima ani kafe. Že když mi vadí, že chodí málo na procházky, měla jsem ji častěji pozvat - vždyť proto mi volávala, těšila se na tato pozvání... A tak dále, popřály jsme si tedy hezký život a konec.

Svým způsobem měla pravdu a řeknu vám, bylo mi líto, že jsem jí ublížila. Ale Pravda je relativní a nosí více tváří, což se mi nepovedlo vysvětlit a bylo i zřejmé, že by to nemělo smysl. Její hezké zdravé a šikovné dítě jsem sice neviděla od vánoc, ale jeho přirozené potřeby jistě nebudou příliš odlišné od potřeb, které přímo sálají z mé dcerky. Dále vůbec nemám problém s tím, že dotyčná je nevidomá - totéž bych řekla i kterékoli jiné matce. A když paní toužila po rovnoprávnosti, tak jsem s ní také jako s kýmkoli jiným jednala, na rovinu. A to jsem ještě spolkla chuť podotknout, že pokud  nemá v okolí dost ochotných lidí k náročnějším společným procházkám, stačilo si aspoň na dvě hoďky týdně zaplatit opět nějakou asistentku z tyflo centra, za kterou už ovšem nechce utrácet. Nuzně nežijí, jen mají jiné priority, do čeho dávat peníze. Nevidomá matka měla dále pravdu v tom, že nemám potuchy jak se jí těžce žije. Nicméně co mám zase zmapováno skvěle, je přehled, v čem je těžký můj život. Jsem v týdnu většinu dne sama na dítě a psa, což není úplně snadné zkombinovat ohledně venčení. K tomu jakožto podnikavá umělkyně sem tam doma po nocích pracuji, zatím stále zdarma a na nejisté příjmy teprve čekám. To je fajn motivace k nadstandartním výkonům. A mám také hned několik přátel, kteří jsou na vozíčku nebo pečují o těžce postiženého potomka. S těmito lidmi jsem v kontaktu a chci mít sílu pro naslouchání jejich steskům. A co především: musím být fit a k dispozici své rodině. Jakmile přijdou děti, nejcennější a nejvzácnější komoditou se stává čas. Proto si pečlivě vybírám, s kým, kolik jej a k čemu budu trávit. Jistě mi mnozí potvrdíte, že ve stadiu malých prcků jste na pár let, někdy i na trvalo, ztratili některé přátele. Není v tom zášť ani selhání té či oné strany. Jen se příliš změnily zájmy a cíle, už to neladí, dře to. Je lépe setkávání s kamarádkou z dětství omezit či přerušit, než je udržovat uměle z nostalgie a činit je stále trapnějšími. A nové kontakty sice vznikají také (např. "kočárkové kamarádky"), ale i ty jsou oboustranně lustrovány a co neklape, to se omezí na náhodná setkání - a tak je to přirozené, tak to má být. Navíc není snadné mít za kamaráda někoho, za koho při setkání nesete částečně zodpovědnost a potřebuje více vaší soustředěnosti, než je běžné. Tedy oprava: snadné to je, pakliže jste si velmi blízcí a ono přátelství vám dává zpět energii vloženou. Ale jinak bohužel ne.

Co jsem se tedy snažila sdělit? To, že i lidé, kteří značně vybočují ze společensky vžitého normálu, mohou být kvalitními spoluobčany, pracovníky, rodiči. A my nemáme právo je odsuzovat, pokud k tomu nemáme konkrétní vážný důvod. Ale také nemáme povinnost sdílet s nimi více citů a času, než kolik cítíme jako přirozenost.

Autor: Lucie Barošová | čtvrtek 13.3.2014 7:00 | karma článku: 11,63 | přečteno: 814x
  • Další články autora

Lucie Barošová

S blogováním na iDnes končím

Před několika dny odešla z iDnesu Tereza Boehmová. Proč? Protože Babiš. A mě už to tu bez ní nebaví, zjistila jsem, že pro mě byla symbolem blogů. Takže to taky balím. Bylo mi ctí a potěšením během všech těch 101 setkání s vámi.

18.5.2017 v 10:08 | Karma: 21,60 | Přečteno: 1778x | Diskuse| Hyde park

Lucie Barošová

Kdo je tu intelektuál?

Jsem intelektuálka. A co vy? Kdo je podle vás intelektuál? Zkuste si zformulovat charakteristiku, jak ji vnímáte. Napište mi ji celou nebo nejvýraznější rys takového člověka - podle vás. Zajímají mě pozitivní i negativní významy.

3.4.2017 v 13:33 | Karma: 23,43 | Přečteno: 4716x | Diskuse| Ostatní

Lucie Barošová

Můj stý blog a top 10 zjištění

Dopracovala jsem se v blogování na iDnesu ke stovce. Co mi to dalo a vzalo? Extrakty poznání z nejvýraznějších oblastí, ve kterých jsem se ráchala, shrnu krátce a zvesela v deseti bodech.

10.2.2017 v 9:28 | Karma: 19,57 | Přečteno: 315x | Diskuse| Ostatní

Lucie Barošová

O prezidentovi a jeho hanobení

Ti komunističtí poslanci mají svým způsobem pravdu. Měli bychom se vyjadřovat slušně. Vadí na tom někomu něco?! Mno...

15.11.2016 v 23:31 | Karma: 23,10 | Přečteno: 754x | Diskuse| Politika

Lucie Barošová

Přichází 28. říjen 2016

Zítřejší státní svátek bude akční! Lidé budou zřetelně rozděleni hradní zdí na dva tábory, které se budou přít, kdo z nich je zrno a kdo plevy.

27.10.2016 v 14:10 | Karma: 27,23 | Přečteno: 1771x | Diskuse| Ostatní
  • Nejčtenější

Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici

25. dubna 2024  12:40,  aktualizováno  14:38

Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...

Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl

22. dubna 2024,  aktualizováno  14:47

Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...

Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci

22. dubna 2024  10:27

Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...

Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů

29. dubna 2024  6:21,  aktualizováno  13:19

Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...

Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město

24. dubna 2024  11:40,  aktualizováno  15:50

Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...

Hromadná nehoda poblíž letiště blokuje Pražský okruh, jedno z aut skončilo na střeše

29. dubna 2024  16:33,  aktualizováno  17:30

Všechny složky integrovaného záchranného systému zasahují na 27. kilometru Pražského okruhu, kde...

Česko a Německo sdílí pohled na válku Ruska proti Ukrajině, řekl Pavel

29. dubna 2024  6:03,  aktualizováno  17:20

Česko a Německo podle prezidenta Petra Pavla sdílí pohled na válku Ruska proti Ukrajině, na...

Čarodějnice bez ohňů? V části Česka vydali zákaz, hrozí požáry

29. dubna 2024  15:14,  aktualizováno  17:02

Ve Středočeském kraji se od úterý nesmí zapalovat oheň, a to ani na zahradách v blízkosti lesa nebo...

Lihový boss Březina se ve vězení napravil a změnil hodnoty, tvrdí znalkyně

29. dubna 2024  16:55

Lihový boss Radek Březina, který si odpykává třináctiletý trest vězení za obří daňové podvody, se...

Svatý grál na suchou kůží na nohou. Přečtěte si, co vám pomůže!
Svatý grál na suchou kůží na nohou. Přečtěte si, co vám pomůže!

30 uživatelů eMimina mělo možnost otestovat krém na nohy od Manufaktury z kolekce Louka. Pomohl vám na suchou a hrubou pokožku chodidel? Přečtěte...

  • Počet článků 100
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 3059x
Autorka je píšící ilustrátorkou a tvůrkyní Omalovánek Lucie. Byla také pracovnicí v záchranné stanici pro dravce a sovy, canisterapeutkou, pracovala s dětmi a seniory, včetně postižených klientů. Byla externí novinářkou, muzikantkou ve dvou kapelách, zahradnicí, hadí ženou a tak všelijak. Nyní je na rodičovské dovolené a ve zlomcích volna se připravuje na pomalu, ale jistě se blížící nový start do aktivního života s větším rozhledem, jasnějšími představami a vysokými cíli.

http://www.omalovanky-lucie.cz/

Seznam rubrik