Lucie Barošová

Kdo je tu intelektuál?

3. 04. 2017 13:33:00
Jsem intelektuálka. A co vy? Kdo je podle vás intelektuál? Zkuste si zformulovat charakteristiku, jak ji vnímáte. Napište mi ji celou nebo nejvýraznější rys takového člověka - podle vás. Zajímají mě pozitivní i negativní významy.

Včera jsem vedla rozhovor s jedním známým a došlo i na „intelektuálství“. Shodli jsme se, že je dnes plno lidí, kteří se touto vlastností honosí, přitom jejich skutky a projevy svědčí spíše o opaku. Zároveň jsem si ale uvědomila, že intelektuálkou v posledních měsících začínám označovat sebe samu! Tak nějak automaticky jsem po tom výrazu sáhla při nutné obraně svých vizí do budoucna a v úvahách, jak chci, aby vypadaly mé další roky života. Ale co to slovo vlastně znamená přesně? Mám právo na ztotožnění se s ním, nebo patřím k chvástalům?

Nejprve jsem si sestavila svoji vlastní definici, nechtěla jsem být přitom ovlivněna zvenčí. Poté mi to nedalo a našla jsem si i oficiální znění. Ulevilo se mi, že se nijak zvlášť neliším, respektive, že toto slovo nemá zcela ostré mantinely. Jsou spíše vypozorovány zajímavé postřehy o intelektuálech. Použiji tedy zajímavé výňatky z wikipedie a doplním je. Vlastní názor dodám závěrem.

„Intelektuál sice bývá zároveň příslušníkem inteligence, není to však totéž, protože intelektuál nemusí nutně být vysokoškolák (akademik), ani pracovat v odpovídajícím zaměstnání. Obvykle se charakterizuje nadprůměrnou schopností slova, mluveného i psaného, snahou o originalitu, jistou nezávislostí a kritičností, ochotou vyjadřovat se o závažných otázkách srozumitelně a hlavně přitažlivě.“

  • Přesně tak. Znám mnoho vysokoškolsky vzdělaných lidí, kteří intelektuály nejsou. A několik samorostů s výučním listem, kteří jimi jsou. Intelektualita nesouvisí se schopností našprtat a používat naučené poznatky. Individuálnost, tvůrčí schopnosti a odvaha k tomu zkrátka nesmějí chybět.

„Intelektuál ovšem také nenese za nic odpovědnost a může mít sklon k vytváření a šíření ideologií, včetně totalitních. Vcelku mívají intelektuálové sklon spíše k levici, ke kritice moci, poměrů a podobně.“

  • I no bodejť! Přemíra svobody a častý nedostatek zkušeností s řízením velkých celků jistě mnohdy ústil k odklonu od přízemně praktických, leč v běžném světě funkčních metod. A fantazie inteligentního výjimečného člověka snadno stvoří lepší svět, který by jistě šel zrealizovat, „kdyby ho jen pustili ke kormidlu samotného“. Co se týče levičáctví a kritiky moci, také chápu. Kdo si začne budovat opravdu široký rozhled, ten dříve či později dojde k názoru, že pravice vypadá na první pohled dobře, prosperuje a přináší hmatatelné výsledky a pokrok, nicméně z hlediska „vyššího principu mravního“ si toho hodně nalhává a zavírá oči nad desítkami vážných problematik. Také jsem přešla zprava do středu, použijeme-li tyto zastaralé termíny. A jistá historičnost v tomto případě nevadí, protože zlatá éra intelektuálů spadá do 18. až 20. století.

A zde je moje definice: Intelektuál je chytrý člověk, který se nespokojí s běžně dostupným a všeobecně uznávaným názorovým proudem. Klade si otázky, podniká riskantní samostatné cesty za poznáním. Sáhne od rány Ježíšovy, nakoukne do pekla. Otřesen svými zjištěními, stahuje se na delší dobu do ústraní, kde se snaží srovnat s rozpory a naléhavostí témat, která mu třeští v mysli. Když nalezne jakés takés smíření a možné řešení problémů, které cítí za sebe jako nejpalčivější, vrací se zpět do společnosti a – s větším či menším úspěchem – předává prožité poznání dál. Záleží na jeho schopnosti projevu, charismatičnosti a vůli Štěstěny, zda bude vyslyšen a najde následovníky ještě za života, či až posmrtně, případně také nikdy. Nejvýraznějším znakem intelektuála je, že od chvíle, kdy si otevřel hlavu, už ji neumí a ani nechce nikdy zaklapnout. Ano, to jsem i já, nesekla jsem se.

Ještě jedna malá poznámka: Být intelektuálem (či intelektuálkou, že? - milé bojovnice) by nikdy nemělo být důvodem k povyšování se. Každého vede jeho cesta jinam. A všichni lidé dobré vůle jsou zapotřebí. Navíc, být pravý intelektuál není žádná výhra.

Autor: Lucie Barošová | karma: 23.27 | přečteno: 4680 ×
Poslední články autora