Zítřejší státní svátek bude akční! Lidé budou zřetelně rozděleni hradní zdí na dva tábory, které se budou přít, kdo z nich je zrno a kdo plevy.
Takže tu máme dvě nesmiřitelná epicentra, oficiální a spontánně vzniklé. Každé bude zítra slavit den vzniku samostatného státu zvlášť.
Pražský hrad
V čele slavnosti stojí prezident Zeman. Sem přijdou:
a) lidé, kteří ho sice moc nemusí, ale mají rádi Pražský hrad jakožto budovu - aspoň to tak nějak říkají. A také mají rádi českou státnost a jdou tam kvůli ní - přesvědčení, že česká státnost má city a možná i tělo a že si tam také objednala židli.
b) lidé, kteří mají Zemana rádi a ctí ho. Mnozí z nich věří, že i přesto, že se jejich duchovní vůdce poslední roky dost mstí, pokřivuje fakta k obrazu svému a lže, tentokrát se ocitl v průšvihu nevinně. Past nastražil pan Brady s celou jeho rodinou. Lze si to spočítat na prstech po přečtení několika prohlášení hradních papalášů a mluvčího Ovčáčka a mnohé naznačují i Parlamentní listy. A konec konců, není ten bývalý vězeň žid? Falešný žid, kterého se zastávají falešní katolíci? Aha..?!
c) lidé, kteří nemají rádi Dalajlámu a Tibet a Havla a kavárny a další sráče, co ani pořádně neumí mluvit normálně od plic, tedy sprostě. A přijdou i lidé, kteří propadají pocitu, že bez Zemana by nás brzy sežrali za živa uprchlíci - ti blbí sluníčkáři sem totiž zvou i ty zlé a líné cizince a je jim úplně jedno, jak to s námi všemi dopadne! Bez sluníčkářů by migrační vlny ani klimatické změny nigdá nepřišly a všechno by bylo jako dřív. Klaus, teda pardon, Zeman to ví.
d) lidé, kteří jsou ekonomicky na výši a tvrdí, že bez Číny a Ruska bychom zcepeněli. Vědí více, než my ostatní. A tím, že budou kamerami zvěčněni u tohoto osudového ceremoniálu, zajistí sobě a svým rodinám blahobyt a sociální jistoty v době, až bude ČR součástí Rusko-čínského svazu.
Hradčanské náměstí
Sem přijdou všichni ostaní.
Nejen mnozí politici, rektoři a studenti. Přijdou všichni, kteří už mají těch frašek dost. A ti, kteří se nebudou moci účastnit fyzicky, budou u sochy T. G. M. aspoň v myšlenkách.
Držím palce druhým a říkám: Pravda a láska jsou rády, když zvládají remízu, přesto v mém srdci vítězí!
