Po přečtení dnešních detailních zpráv o 71 mrtvých + průletu reakcí na ně mi konečně svitlo řešení nad záhadou, která mi nedala spát od střední školy: Jak mohl v kultivované Evropě 20. století uspět Hitler, nacismus a holokaust?
Opravdu se stačí podívat na jakákoli veřejná fóra a uzříte zrod bestií v dříve spořádaných občanech v praxi. I k nejsmutnějším a nejsrdceryvnějším událostem ve světě kolem nás lze dodat komentáře, které budou působit racionálně. A čím vzdělanější pisatel či řečník, tím více se může jevit, že jeho názor je vlastně jediný možný správný, i když je chladný a skrývá nestvůrné zlo. Přesně dnes je tedy v módě, oslavovat smrt desítek běženců, včetně udušených matek s dětmi. Já ale za sebe říkám NE, KAŽDÁ ZBYTEČNÁ SMRT – PŘEDEVŠÍM SMRT DĚTÍ - JE STRAŠNÁ A MĚLA BY NÁS SRAZIT K ZEMI A PŘIVÉST K HLUBOKÉMU ZAMYŠLENÍ! ZASTAVME BESTIE V SOBĚ!
Víc nemám co dodat, téma je příliš smutné. Snad jen ještě jeden malý příklad, když už jsem v perexu zmínila druhou světovou válku. Možná vás překvapí (a nebo právě že už vůbec ne) některé reakce spoluobčanů pod filmem Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou na You Tube: „Boha, to je nesmysl. Jako strašidelná pohádka hezký, ale jinak. Proč by tohle náckové dělali, dyť v tý době ovládali 3/4 Evropy, takovýdle chování by neměli vůbec zapotřebí. Všechny ty Lustigovy knížky sou takový jalový horůrky...“ „bizarni konstrukt ...“
Technická poznámka převzatá z wikipedie pro mladší ročníky a lidi, co nečetli klasiku, aby pochopili pointu: Arnošt Lustig prošel koncentračními tábory v Terezíně, Osvětimi i Buchenwaldu. Jeho novela je inspirována skutečnými událostmi. Roku 1943 zajali Němci na Sicílii skupinu židovských podnikatelů a pod záminkou, že je vymění za své zajaté důstojníky, od nich získali veškerý jejich majetek a jako nepotřebné je pak zabili. U postavy Kateřiny Horovitzové, která při cestě do plynové komory zabije německého důstojníka, se Lustig inspiroval osudem skutečné dívky, polské herečky, která stejně jako Kateřina vytrhla německému důstojníkovi zbraň a zastřelila ho, čímž sice unikla smrtícímu plynu, ale byla zastřelena. Lustig obě na sobě nezávislé události zakomponoval do své novely.
